Bolesti kloubů u mužů

Jaké jsou nejčastější příčiny bolestí kloubů u mužů a v jakém věku k nim nejvíce dochází?

Za nejčastější příčinou bolestí kloubů je obecně považováno jejich přetěžování. A může se jednat o dynamické pohyby stále jedním směrem nebo setrvání statické, tj. stále v jedné pozici po dlouhou dobu bez kompenzace pohybem. Například při dlouhém setrvání vsedě trpí nejčastěji páteř, opakovanou dlouhodobou zátěž vstoje snáší s obtížemi celý pohybový aparát tj. kyčle, kolena atd. Bolesti páteře se objevují spíše dříve, nejčastěji mezi 20. - 55. rokem života, bolesti kloubů nastupují častěji až po padesátce a stupňují se do vyššího věku, nejvíce zasažený kloub je koleno.

A i přes značné "degenerativní změny" (elegantněji řečeno - změny stárnutím) na páteři, tyto jsou v porovnání s klouby po padesátce na ústupu.

Jsou na tom muži ve srovnání s ženami hůře nebo lépe, co se týká frekvence a druhu bolestí?

Podle mých zkušeností jsou na tom muži a ženy ve vnímání a častosti bolesti podobně. Nicméně ze statistiky vyplývá, že ženy obecně trpí na bolesti pohybového aparátu více než muži.

Z hlediska intenzity bolestí kloubů na pohlaví nezáleží, spíše jde o to, jak konkrétní člověk zdědil různé dispozice, jaké mu byly dány do vínku pohybové stereotypy, jak svoje tělo zatěžuje při práci či sportech, jak se o sebe stará, jak snáší bolest a jak se umí s různými problémy v životě vypořádat tj. jak je na tom psychicky. Říká se, že ženy vydrží více bolesti, ale spíše se přikláním k názoru, že každý člověk má jinou osobnost a zkušenosti, že někteří lidé snášejí bolest velmi špatně a u jiných je hranice tolerance bolesti a snášení podstatně vyšší. A to nezávisle na tom, zda se jedná o muže, či o ženu.

Jak lze v rámci rehabilitace od bolestí kloubů pomoci?

Smyslem fyzioterapie je naučit pacienty konkrétní pohyby, které jeho bolest dokáží zmírnit a odstranit. Na základě podrobného vyšetření se sestavuje cvičební plán, kterému klient rozumí a jemu uchopitelný do běžného života a díky kterému při úspěšné terapii dochází k redukci bolestí. Zároveň s pacientem probíhá pohovor o jeho životním stylu, polohách při spánku, zatěžování kloubů při práci a ve volném čase. Posléze mu může být doporučeno některé polohy kompenzovat, pozměnit či vynechat. S tímto náhledem pracuje McKenzie terapeut na Certifikované Fyzioklinice na Kladně, který vychází z konceptu mechanické diagnostiky a terapie novozélandského fyzioterapeuta Robina McKenzieho, který byl oceněn mnoha řády za svůj přínos v oboru fyzioterapie více na https://www.mckenzieinstitute.org/cz/cs_CZ/o-nas/o-mii/robin-mckenzie/ (a nebo který byl za svůj přínos dvakrát oceněn britskou královnou - pokud tam nebude moci být odkaz) a založil v roce 1982 McKenzie mezinárodní institut se sídlem na Novém Zélandě.

Co můžeme pro své klouby udělat v rámci domácí péče? Můžete nastínit například vhodné cviky, které můžeme provádět doma?

Snad každý může svému tělu věnovat 15 minut denně a jaksepatří se protáhnout ve všech kloubech. Také se doporučuje posilovat svaly celého těla a umět zapojit svaly trupu při dýchání. Vše je závislé na tom, jakým způsobem daný člověk žije, cvičení pak probíhá spíše v rámci kompenzací životního stylu. Např. lidem, kteří hodně sedí, se v rámci kompenzace doporučuje cvičení celé páteře do záklonu, protahování kyčlí do zanožení, protažení ramen kroužením paží. Tomu, kdo toho hodně nachodí či nastojí se spíše doporučuje cvičení v nižších polohách se zaměřením na uvolnění páteře do předklonu i záklonu, cvičení kyčlí probíhá spíše krouživými směry, cvičení ramen do vzpažení atd.

Pokud má člověk bolesti některého kloubu, pak jde dle metody McKenzieho o cvičení specifické pro ten konkrétní kloub, které se výrazně liší od preventivního cvičení. V takovém případě se cvičí několikrát denně, pohyb je opakován dle výsledků vyšetření, třeba i 30x, ve fázi redukce obtíží je třeba nejlépe kontrola následující den nebo alespoň do týdne, dále dle možností daného jednice. Fyzioterapeut monitoruje změny v rozsahu kloubu, bolestivost, či rezistenci na cvičení. Ale jakmile dojde k redukci obtíží a nastaví se režim cvičení celého pohybového systému dle jedince, pak není nutné docházet na opakované kontroly u fyzioterapeuta, oproti běžně zavedené rehabilitaci. Cílem je, aby každý byl schopen zvládat obtíže preventivně a uměl si s nimi opakovaně poradit oproti závislosti na docházení na fyzioterapie či jiné terapie obecně.

Ještě by mne zajímalo, do jaké míry čeští pacienti využívají možností rehabilitační péče "Na pojišťovnu"?

Celá řada pacientů stále ještě upřednostňuje pojišťovnou hrazenou fyzioterapeutickou péči oproti terapii, kterou hradí z vlastních zdrojů, ale také již mnoho z nich zjistilo zdravotní výhody takové individuální péče jako je déletrvající konzultace, individuální přístup a díky tomu mnohdy dřívější odeznění bolesti.